Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

haica 

230 alb 8 980 zobrazení 5 fanoušků

Proměňte svá alba ve fotoknihu

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

SLEVA 30 % do 31.01.


reklama

114 fotek, 1.10.2017, 22 zobrazení, přidat komentář
V rámci Dne architektury se otevřelo první neděli v říjnu také bývalé obilné skladiště mezi městským nádražím a kruhovým objezdem v Havlíčkově ulici. Byla to jedinečná možnost navštívit významnou industriální stavbu s unikátním lamelovým krovem
Historik architektury Lukáš Beran, který silo zahrnul do publikace Industriální topografie Kraje Vysočina, se postaral o odborný výklad
Silo vybudoval v roce 1927 brněnský stavitel Johann Theimer pro německé skladištní a hospodářské družstvo pro Štoky a Jihlavu. Mělo kapacitu 150 vagonů obilí. Autorem lamelového krovu Zollbau je architekt Friedrich Zollinger Skladiště se dochovalo zcela autenticky 
Dvaadvacet metrů vysokou budovu tvoří trojtraktový pětipodlažní železobetonový skelet, nesoucí trámové stropy obilních půd, dělené rovněž dřevěnými hráděmi na jednotlivé komory. Na jižní straně skelet vybíhá do zastřešení rampy. Halový prostor šestého podlaží na ploše 12 × 24 metry tvoří sedm metrů vysoký tzv. lamelový krov. Tato úsporná konstrukce z prken je užita i na východně připojené budově s kancelářemi družstva a byty pro správce a obsluhu skladiště
O osudu sila zatím není rozhodnuto, ale zřejmě již nehrozí varianta zbourání
48 fotek, říjen 2017, 22 zobrazení, přidat komentář
V rámci celorepublikového projektu Dne architektury se poslední sobotu v září konala komentovaná prohlídka kulturního domu DKO v Jihlavě
Kulturní dům v Jihlavě je raným dílem architektů manželů Machoninových, kteří patří k nejvýznamnějším českým představitelům pozdní moderny. V 60. a 70. letech navrhli např. Obchodní dům Kotva v Praze, karlovarský hotel Thermal nebo budovu českého velvyslanectví v Berlíně
Interiéry kulturního domu prováděl architekt Pavel Směták a Marie a Jan Kordovští, vnoučata architektů Machoninových, kteří poutavě hovořili o práci svých prarodičů
Dům kultury vznikl na místě původního bloku domů a byl slavnostně otevřen 30. 12. 1961 a jeho vzhled se do dnešní doby zásadně nezměnil. Téměř nedotčené jsou také sály, ale původní vybavení sálů zde už nenajdeme. Manželé Machoninovi totiž všechny prostory budovy perfektně barevně sladili s jejím vybavením. Vše navrhli tak, aby to fungovalo jako jeden celek
V roce 1994 byla obě křídla zvýšena o jedno patro nástavbou podle projektu Věry Machoninové
Kulturní dům vyrostl v Jihlavě v rámci plánu postavit v šesti krajských městech kulturní dům. Z plánovaných šesti staveb byla nakonec postavena pouze budova v Jihlavě
80 fotek, 5.8.2017, 25 zobrazení, 1 komentář
Částečná zřícenina gotického hradu Svojanov se nachází nad údolím řeky Křetínky. V polovině 13. století byl založen, aby chránil důležitou Trstenickou obchodní stezku českého krále Přemysla Otakara II
Během 16. století přibyly k hradnímu jádru renesanční budovy, ovšem za třicetileté a později za prusko-rakouské války podlehly zkáze a zchátraly. Svou nynější podobu hrad získal po požáru v roce 1842. Tehdy byl částečně přestavěn v empírovém stylu a tak je dnes jediným hradem u nás, v jehož architektuře se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím. Od roku 1910 je hrad vlastnictvím města Poličky a v posledních letech je velmi citlivě obnovován. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR
Dominantu dodnes tvoří válcová věž zvaná hláska. Hrad obepíná mohutná hradba, jejíž síla zdiva dosahuje místy až 8 metrů. Původní raně gotický palác se dodnes dochoval ve zdivu nynějšího tzv. Nového stavení
16 fotek a 1 video, loni v létě, 21 zobrazení, přidat komentář
Obec Vír je rozložena v údolí na soutoku řeky Svratky a říčky Bystřičky obklopená skalami, z nichž skála Vířina - stojící v místě, kde se na řece tvořily nebezpečné víry - dala obci jméno
K osídlení údolí řeky zřejmě došlo již kolem roku 1047 a a od roku 1350 je historie obce spjata s hradem Pyšolcem, jehož zřícenina se nachází v lesích necelé 2 km od vesničky
Část obce na pravém břehu řeky Svratky s vtokem Bystřice má jméno Hrdá Ves, tento název je z doby, kdy levý břeh spadal pod jiné panství než pravý břeh. Vzájemné oddělení osídlení obou břehů Svratky přetrvalo až do druhé poloviny 19. století
Vírský mlýnek byl soustavou figurek vytvořenou vírským občanem panem Vincencem Navrátilem na potoku tekoucím od Rovečného. Vodou poháněný mlýnek rozhýbával různé žertovné postavičky a jeho tvůrce jej postupně rozšiřoval. Po jeho smrti byl převezen do Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě. V roce 2007 byla vytvořena replika, která je nyní umístěna na západním konci Hrdé Vsi
123 fotek, 5.8.2017, 33 zobrazení, přidat komentář
Již XII. sraz historických vozidel a vozidel Tatra se konal v sobotu 5. srpna na bystřickém náměstí. Na setkání přijeli se svými nablýskanými plechovými miláčky majitelé aut a motorek z České republiky, ale také ze Slovenska nebo z Rakouska
Už několik let se jej účastní kolem tří stovek historických aut a motorek a vždy zaplní téměř celé náměstí
42 fotek, 8.7.2017, 16 zobrazení, přidat komentář
Bývalý klášter cisterciaček, přestavěný na zámek, při pravém břehu Sázavy je nejvýznamnější památkou obce Pohled. Byl založen v roce 1256 šlechtičnami z rodu Vítkovců
Klášter byl vydrancován koncem 13. století braniborskými vojsky, v roce 1329 vyhořel, v době husitských válek byl vypleněn husity. Ve druhé polovině 15. století byl klášter obnoven, roku 1639 jej vydrancovali Švédové, v letech 1652-1690 byl přestavěn v barokním slohu, roku 1782 byl v rámci josefinských reforem zrušen a v Pohledu byla zřízena farnost, poté klášter sloužil ještě 10 let karmelitánkám
Roku 1807 nový majitel klášter přestavěl na zámek. V roce 1945 přešel znárodněný zámek na Národní pozemkový fond v Praze, zámek připadl od r. 1949 obci - inventář byl rozvezen jinam pro muzejní účely a obec jej od 80. let využívala jako školu
V roce 2012 pak celý areál přešel na nového majitele a postupně se opravuje
Součástí areálu je kostel svatého Ondřeje, původně klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel stál v Pohledu už před založením kláštera, při výstavbě klášterního kostela však byl zbořen.[1] Klášterní kostel byl vybudován v letech 1265–1277 a po poškození obnoven v 2. polovině 15. století
26 fotek, 24.8.2017, 20 zobrazení, přidat komentář
Rodina Pallavicini, která byla v letech 1842–1945 posledním vlastníkem jemnického panství, nechala na návrší u silnice na Chotěbudice kousek od Jemnice vybudovat v letech 1901–1902 architektonicky jedinečné neoklasicistní rodinné mauzoleum. V půdorysu je toto mauzoleum řešeno ve tvaru kříže se zaoblenými zaklenutými rameny. Nad středem se vypíná vznosná široká kopule. Uvnitř je jediná místnost. V postranních kruhovitých prostorech jsou rozestavěny masivní umělecky opracované sarkofágy z bílého mramoru, v nichž byly uloženy tělesné ostatky příslušníků rodiny Pallavicini. V levém postranním prostoru jsou tři sarkofágy (je tam také jeden hrob pod zemí) a napravo jsou čtyři sarkofágy
V hrobce bylo pohřbeno několik členů rodiny Pallavicini. Před uložením do cínových rakví balzamoval ostatky zámecký lékař Josef Švejda. Poté byli zemřelí uloženi do mramorových sarkofágů
Dnes už zůstaly v podzemním sarkofágu uložené jen ostatky hraběnky Gabrielle Pallavicini. Nadzemní sargofágy i těla však poškodili vandalové a všechny ostatky musely být zpopelněny
Dalším příkladem vandalismu je fakt, že v roce 2014 neznámý pachatel odcizil kompletně celé kovové oplocení včetně vstupní brány
Neoklasicistní kulturní památka kvůli nedostatku peněz chátrá
12 fotek, 24.8.2017, 9 zobrazení, přidat komentář
V obci Budkov je kromě zámku postavena také hrobka Salmů. Hrobku nechal postavit v letech 1927 a 1928 majitel budkovského panství hrabě Karel Salm. Dříve hrobka navazovala na tzv. květinovou zahradu, která se nacházela mezi hřbitovem a zámeckým parkem. Po rozšíření hřbitova v letech 1967- 1969, byla zabrána květinová zahrada do areálu hřbitova
Hrobka byla vysvěcena 22. června 1928. V hrobce je uložen Karel Salm i jeho choť Alžběta
Roku 1968 po návštěvě jejich syna v Budkově byla hrobka opravena zdejším zem. družstvem a údajně tuto opravu hrabě Dr. Christian Salm žijící v Mnichově financoval
V osmdesátých letech byla z tehdejší NSR zaslána žulová deska se jménem Dr. Christian Salma, který v r.1973 zemřel v Mnichově. Deska je umístěna uvnitř hrobky na stěně
Další oprava byla provedena v roce 1993 obecním úřadem a to oprava střechy a fasády. Asi od roku 1976 hrobka sloužila jako smuteční síň. Nyní je hrobka ve vlastnictví obce
Kostel stál v Budkově již od 14. století, vysvěcen pak byl až v roce 1507 a to svatému Martinovi. Věž pak byla postavena v roce 1729, mezi lety 1743 a 1745 pak byl kostel rekonstruován a přestavěn do dnešní barokní podoby
V letech 1720 až 1740 byla postavena na hřbitově barokní jednolodní kaple sv. Jana a Pavla
24 fotek, 24.8.2017, 13 zobrazení, přidat komentář
Nedaleko Jemnice stojí v obci Budkov zámek, přestavěný z vodní tvrze. Nejstarší zmínka o vodní tvrzi je při prodeji r. 1353, počátkem 16. stol. byla přestavěna pozdně goticky a v letech 1545-55 přeměněna na renesanční zámek
Nejnápadnějším prvkem zámku je vstupní věž s hodinami, pozůstatek vodní tvrze, která spolu s patrovou pětikřídlou budovou uzavírá nepravidelné nádvoří s arkádami a toskánským sloupovím. Kromě vodní zahrady a anglického parku z počátku 19. stol., který má rozlohu 3,3 ha, se u zámku nachází také kostel sv. Martina
V současnosti prostory zámku využívá dětský domov, zámecký park je volně přístupný
30 fotek, 26.8.2017, 19 zobrazení, přidat komentář
Asi 10 kilometrů od Velkého Meziříčí leží obec Netín. Jako místo věčného odpočinku si ho před skoro 150 lety vybrali tehdejší majitelé velkomeziříčského zámku - Lobkowiczové. Na vršku nad kostelem nechali proto vystavět honosnou hrobku, která se stala jednou z dominant obce
Knížecí kaple s hrobkou byla postavena v letech 1869-1871 na přání kněžny Leopoldiny z Lobkowicz. K hrobce vede lipová alej zasazená po dokončení stavby r. 1871 a křížová cesta s 14 zastaveními
Krypta nese novogotický styl, je dvoupodlažní, přičemž v patře je kaple Bolestné Panny Marie a v přízemí je samotná krypta, kde jsou uloženi k poslednímu odpočinku členové rodu Lobkowiczů, Harrachů a Podstatzkých-Lichtenstenů. Poslední pochovanou v netínské hrobce je hraběnka Josefina Podstatzká, která zemřela v roce 2000
Druhou dominantou Netína je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. První zmínka o kostelu pochází z roku 1414. Původně se jednalo o pevnostní kostel s románským jádrem patrně z počátku 13. století
68 fotek, loni v létě, 12 zobrazení, přidat komentář
V místech dnešního zámku v Polici stávala tvrz, která je písemně doložená v roce 1371, v letech 1444–1520 byla tvrz značně rozšířena směrem na východ a byl zde vybudován pivovar. V roce 1534 byla tvrz přestavěna na renesanční zámek se znaky italské renesance s arkádami. V této době také vznikl zámecký park a zámek obklopují hospodářské budovy. V 18. stol. dochází k barokní úpravě interiéru - sály získávají štukovou výzdobu
V druhé polovině 19. století dochází k častému střídání majitelů a po r. 1945 celý objekt zestátněn a devastován. V současné době je vlastníkem zámecké budovy obec Police, která se snaží zámek citlivě rekonstruovat
Zámek byl poprvé veřejnosti zpřístupněn v květnu roku 2005 a je otevřen v době prázdnin
Od července 2017 je zde otevřena první část Muzea britského královského letectva (RAF) věnovaného československým pilotům a dalším vojákům působícím za druhé světové války ve Velké Británii. Expozice sem byla přestěhována z Jemnice, kde původní prostory nestačily
V sálech zámku se nesmí fotografovat
18 fotek, 24.8.2017, 16 zobrazení, přidat komentář
Na území Štěpkova - malé vesničky kousek od Jemnice - stojí významná kulturní památka České republiky - kaple sv. Václava
Rotunda /kaple/ je raně středověkou románskou stavbou z přelomu 12. a 13. století, byla postavena z lomového kamene a v 17. století byla opatřena barokní cihlovou kupolí. Prostor kolem rotundy je uzavřen nízkou kamennou zdí - býval zde hřbitov
Tato rotunda patří k nejstarším památkám kamenné sakrální architektury u nás
Renesanční tvrz byla postavena v 16. století. V roce 1663 ji získal klášter Louka a přeměnil ji v hospodářskou budovu a dnes je v soukromém vlastnictví
7 fotek, 24.8.2017, 22 zobrazení, přidat komentář
Nové Sady byly dříve samostatná obec 1 km severovýchodně od Písečného a asi 3 km od rakouských hranic
Na místním hřbitově se nachází věžovitá stavba renesanční osmiboké zvonice z doby kolem roku 1600 a k ní je od r. 1824 přistavěna empírová hrobka majitelů nedalekého zámku v obci Písečné - rodu Collaltů, kteří vlastnili Písečné od r. 1730 do 20. století
Uprostřed hřbitova stojí kostel sv. Oldřicha. Je to původně románská stavba, přestavěná goticky. U jižní zdi kostela stojí náhrobek v životní velikosti a znázorňuje obrněného rytíře
19 fotek, 5.8.2017, 44 zobrazení, přidat komentář
Zřícenina gotického hradu Pyšolec stojí na skalnatém zalesněném návrší nad pravým břehem Svratky, nad vyrovnávací nádrží Vírské přehrady. Hrad byl byl vystavěn ve 13. století v raně gotickém slohu. Písemně je doložen v roce 1350, o několik let později byl rozšiřován a přestavován
Hrad byl rozbořen za česko-uherských válek v druhé polovině 15. století
V dnešní době zde najdete zbytky hradeb a opevnění, mohutnou věž, která měla 11 metrů v průměru. V terénu je patrný důmyslný systém valů a příkopů
115 fotek, loni v létě, 37 zobrazení, přidat komentář
Velkolepé šlechtické sídlo s okrasnými zahradami a rozsáhlým přírodním parkem se rozkládá téměř na moravsko - rakouské hranici v obci Uherčice
Na přelomu 15. a 16. století zde vznikla trojkřídlá jednopatrová gotická tvrz, stavební jádro dnešního rozsáhlého zámeckého komplexu. Ta pak v polovině 16. století prošla raně renesanční přestavbou
Největší stavební rozmach spadá do poslední čtvrtiny 16. století. Tehdy se zámek velmi podstatně rozrostl prakticky do dnešní podoby. Na tzv. "starý zámek" navázala výstavba souběžných křídel, jižního a severního, k jihu byl zámek rozšířen o rozlehlé nádvoří s přízemními arkádovými ochozy a čtyřpatrovou hranolovou věží, jejíž brána tvořila hlavní vstup
Období baroka nepoznamenalo nijak výrazně architektonickou koncepci, významně však obohatilo interiéry o cennou štukovou a malířskou výzdobu. V tomto období byl jihovýchodně od zámku založen ohrazený francouzský park s oranžerií, na nějž pak kolem roku 1800 navázal v severním cípu lesopark s romantickými stavbami, z nichž se dochoval obelisk a umělá hradní zřícenina - rozhledna
Zámek, od roku 1948 užívaný státními statky a vojenskými útvary, byl asi od poloviny 80. let prakticky určen k zániku. V květnu 1995 byl převeden pod správu památkového ústavu a hned následující rok začala generální památková obnova. Zámek byl poté poprvé v historii částečně zpřístupněn návštěvnické veřejnosti a od 1. ledna 2002 je národní kulturní památkou
Zámek je přístupný v letních měsících a nabízí dva prohlídkové okruhy
Prohlídkový okruh A zahrnuje především reprezentační a společenské prostory v různých fázích restaurátorských zásahů: salony západního křídla včetně barokního komorního divadla, banketní sál, letní jídelnu a kapli. Interiéry se vyznačují mimořádně hodnotnou štukovou výzdobou a nástěnnými malbami
Okruh B vede nejstarší částí zámeckého komplexu, tzv. starým zámkem, který vznikl přestavbou pozdně gotické tvrze. Je ukázkou prostor, v nichž dosud restaurátorské práce neproběhly. Završením prohlídky je výstup na renesanční věž s vyhlídkou na zámecký areál a okolí
21 fotek, loni v létě, 29 zobrazení, přidat komentář
V zámeckém parku Státního zámku Uherčice nalezneme zbytky dvou staveb, které kdysi tvořily součást velkoryse koncipovaného parku anglického stylu, který začal vznikat kolem roku 1800. Jsou jimi obelisk a rozhledna v podobě umělé hradní zříceniny
Obelisk jako nedílná součást sentimentálních parků vznikajících v osvícenském prostředí konce 18. století na Moravě se stal první dokončenou zahradní stavbou romantického zámeckého parku v Uherčicích
10 m vysoká rozhledna se řadí mezi obdobné romantizující parkové stavby – rozhledny, které vznikaly u šlechtických sídel na počátku 19. st. Jedná se o nejstarší dochovanou rozhlednu na území České republiky - byla postavena v roce 1801 na sklaním ostrohu. Bohužel na věž se nedá vystoupit, protože zcela chybí původní vnitřní schodiště
Z rozhledny se za dlouhá desetiletí bez péče z ruiny umělé stala ruina skutečná. Vnitřní dřevěné schodiště, které stoupalo po obvodu věže, chybí, stejně jako i vyhlídková plošina. Dochovalo se pouze několik kamenných schodů, které ve vnějším schodišti vedou k vyvýšenému vchodovému portálu. Rovněž cimbuří věže – dříve uměle "pobourané" – je znatelně poničeno Romantizující úpravu nejbližšího okolí rozhledny (hradbu s baštou a gotizujícím oknem) lze dnes pouze přibližně vytušit
O rekonstrukci rozhledny usiluje od r. 2012 Klub přátel rozhleden
28 fotek, 6.7.2017, 28 zobrazení, přidat komentář
Rozhledna Rumburak se nachází asi 600 m na východ od hradu Bítov v nadmořské výšce 474 metrů, byla otevřena v červenci 2009 a je součástí penzionu Rumburak
Cihlová hranolovitá věž má celkovou výšku 30 m, vyhlídková plošina s dřevěným ochozem je ve výšce 26 m a po vystoupání 146 schodů si můžeme prohlédnout údolí Vranovské přehrady – řeky Dyje, široké okolí přehrady, zříceninu hradu Cornštejn a vesnici Bítov. Za příznivého počasí a jasné viditelnosti se vám otevře pohled i na vzdálené rakouské Alpy
Neobvyklé jméno získal celý objekt po mazlíčkovi majitelů - krkavci Rumburakovi. Penzion s rozhlednou také střeží dvě obrovské sochy havranů - menší je z roku 2009 a větší bráška zde stojí od roku 2013
46 fotek, 6.7.2017, 20 zobrazení, přidat komentář
V malebném údolí na pravém břehu řeky Dyje - 13 kilometrů od Vranovské přehrady - přímo nad obcí Podhradí nad Dyjí stojí zřícenina gotického hradu Frejštejn
Frejštejn byl založen rakouskou šlechtou v polovině 13. století, první zmínka pochází roku z 1250. V letech 1283-1286 hrad dobylo rakouské vojsko, neboť z něho působila loupežná družina. S trestnou výpravou na své území musel vyslovit souhlas i král Václav II., kterému byl dobytý hrad postoupen
Po husitských válkách se hrad stal opět sídlem loupežníků, kteří přepadávali okolní vsi na české i rakouské straně. Moravští stavové se obávali dalších drancujících nájezdů, a proto hrad raději vykoupili a nechali rozbořit. To bylo v roce 1440 a od té doby už zřícenina nebyla nikdy obnovena. V 16. století sice proběhl pokus její přestavby na pevnost, ten ale nikdy nebyl dokončen
75 fotek, 6.7.2017, 23 zobrazení, přidat komentář
Hrad Cornštejn byl vybudován v I. polovině 14. století na vysokém ostrohu ze tří stran obtékaného řekou Dyjí, poblíž místa dřívějšího pravěkého hradiště
Zdejší hrad měl sloužit k ochraně nejen Bítova, ale také jako opěrný bod královské moci u jižních hranic. Původně nevelký hrad byl postupně rozšiřován a opevňován
V polovině 15. stol hrad držel Hynek z Lichtenburka, který odmítl přísahat králi Jiřímu z Poděbrad věrnost a zahájil otevřenou vzpouru, na Cornštejn zaútočila královská vojska a hrad byl téměř po roce vyhladověn. V létě roku 1465 se posádka hradu dobyvatelům dobrovolně vzdala. Hrad byl zkonfiskován a nový majitel jej opravil, rozšířil a nově opevnil
Naposledy byl hrad přestavěn a zesíleno opevnění v roce 1542, aby obránci mohli lépe vzdorovat možnému nájezdu Turků - pozůstatky opevnění obléhatelů byly využity k postavení předsunuté bašty. Cornštejn v této době zaujímal opevněnou plochu více než jednoho hektaru
Krátce na to, roku 1576, změnil hrad majitele a připojením k Bítovu zanikla potřeba dále jej udržovat. Od konce 16. století je hrad pustý
Od roku 1945 patří státu, v 70. letech 20. století prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která nebyla dokončena
V polovině 80. let byl hrad převeden do správy Jihomoravského muzea ve Znojmě
30 fotek, 25.6.2017, 19 zobrazení, přidat komentář
Původně hornická osada vznikla pravděpodobně v průběhu druhé poloviny 13. století. V první polovině 14. století zde vzniká menší hrad. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1349. V pozdějších dobách obsadili hrad lapkové, kteří ohrožovali široké okolí Dalečína. Hrad byl nakonec roku 1519 pobořen. Koncem 16. století se uvádí již jako pustý
V pozdějších dobách je nedaleko pobořeného hradu postavena nová renesanční tvrz, která koncem 19. století získala přestavbou podobu loveckého zámečku v alpském stylu. Po r.1945 se stala majetkem obce a slouží pro potřeby obce
Původně gotický kostel, který je zasvěcen sv. Jakubovi Většímu, patronu horníků, má dnes barokní podobu a vede k němu 102 schodů, které lemuje Křížová cesta v podobě dřevěných sloupků s křížkem a s obrázkem

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter